V seriálu Sedm pádných (pádových) otázek představujeme Renátu Šťastnou.
1) Jaká jsi byla v dětství čtenářka a co jsi četla?
Četla jsem všechno, co šlo – nejraději Čtyřlístky a příběhy o dětech, postupně dívčí romány, Stanislava Rudolfa asi nejvíc. Čím víc o problematice puberťáků, tím líp. Našla jsem se tam.
2) Kdy jsi poprvé zkusila napsat báseň či text a co to bylo?
Jéje, to mi bylo asi 8 let. Něco uhozenýho, že chci pejska nebo tak. Nakonec jsem dostala sestřičku.
3) Jaké byly první literární úspěchy?
Oficiální ani žádné. (Redakční poznámka – povídka v almanachu Striptýz duše a povídka v brožuře Nelásky a co 3. cena na soutěži o Kryštofu Harantovi z Polžic a Bezdružic?)
4) Čeho bys chtěla v literatuře dosáhnout?
Aby mě někdo aspoň malinko četl. (Redakční poznámka – já si rád tvoje věci přečtu.)
5) Máš jako čtenářka a autorka svoje literární vzory?
No například MUDr. Franc se mi líbí, ale toho asi neznáte. Celkem nenápadný chlapík. Hned po něm Robert Fulghum. (Redakční poznámka – MUDr. Franc? Neznám!)
6) V kterou denní či roční dobu nejvíc píšeš a máš při psaní nějaký obvyklý rituál?
Píši buď když mám splíny, říkám tomu duševní sračky, nebo když je mi dobře, říkám tomu zamilování.
7) Představ si, že budeš jmenována ministryní kultury. Co bys udělala jako svůj první krok?
Asi bych víc podporovala zájmové neziskové organizace – jít mezi lidi.