Nedávno se mi dostala do ruky taková modrá útlá knížečka, taková žhavá novinka jednoho z nás … Přiznám se, že mám ráda díla světových autorů, to jo, ale poštěstí -li se mi dostat něco takového, jsem potěšena ještě víc, protože taková tvorba mě oslovuje úplně nejvíc.Dostala mě. Dočista, dočista. Pohltila mě a já neviděla a neslyšela a jenom četla a přitom prožívala svůj vlastní život. Najednou jsem před očima viděla zase svoje dětství a dospívání a manželství a vztahy … No, řeknu vám, mně se to líbilo moc. A líbilo se mi to, protože autor píše pro mě srozumitelným jazykem a vejde se sem všechno – momentální emoce, celkové prožitky, nálady, postoje, názory, vztahy k jiným lidem, vztahy k dětem – k vlastním i nevlastním … Proto je mi to tak blízko, protože i já mám zkušenost. Podívala jsem se do sebe. A zase jsem si musela říct, když ta malá modrá kamarádka ukázala svoji poslední, stoosmou, stránku: „Teda, Václave, to se ti zas něco povedlo!“ A bylo to. No já nevím, třeba jsem vám neřekla vůbec nic konkrétního, ale byl to tak trochu záměr. Protože kdo ji nečetl, ten má motivaci. A kdo ji četl, nemusí se mnou souhlasit a může říct, že se na to dívá jinak. Já osobně mám novou přítelkyni! Je modrá, útlá…
Renáta Šťastná
——————–
Měl jsem dát vědět, jak se mi líbila Vaše novela. Stručně: líbila, je v tom cit lidský i autorský – kompoziční i jiný, dají se tomu sice vytknout určité stylistické nedostatky, ale celkově je dojem přehlednější a lepší než z úryvku, což je hlavní. Možná bych s Vámi trochu polemizoval v tom harmonickém závěru: chápu, že jste to kvůli němu možná psal, ale Vaše přání, aby všechno dobře dopadlo, se mi zdá přece jenom trochu v rozporu s tím, jak jste charaktery postav nastavil: ve skutečném životě by takto rozložené síly nakonec v interakci asi dopadly jinak. Nejsem si taky jistý, je-li tam dostatečně vymotivovaná tak silná intenzita vztahu Vlastimila k Pavlíně: Vy ji podáváte víceméně jako fakt, ale myslím, že neodpovídáte zcela na otázku, která čtenáře nutně napadne: Proč?
To jsou asi jediné mé kritické dojmy z četby. Podstatné je, že se mi to od začátku do konce dobře četlo, že mě bavilo být s Vašimi postavami a bylo pro mě důležité dozvědět se, jak to dopadne. Mějte se dobře.
Pavel Kosatík