iKobra

Již třetí Kalmanach Kruhu autorů Liberecka (KAL) vyšel tentokrát u příležitosti 60.výročí konce 2.světové války. A právě tomuto výročí je věnována značná část sborníku. Celý příspěvek →

Kdysi jsem hltala detektivky jednak proto, že byly v módě a jednak proto, že přinášely vedle napětí též více než trochu kapitalistických móresů, o nichž jsem si mohla v dobách totality nechat jen zdát – luxusní vily, automobily, nevšední hadříky, neznámé alkoholické nápoje, cigára a další příjemný blahobyt. Celý příspěvek →

(nakladatelství Bor, 2003) Kniha libereckého autora Jana Šebelky je vlastně třetím dílem tragikomedie (první díl Případ spravedlivého vraha, druhý díl Smrt podle Marka), ve které hlavní hrdina, propuštěný novinář Marek, hledá způsob obživy, ale … vzhledem k tomu, že hodně ví o dění ve městě a především o mocných dnešních dnů, je řadě lidí nebezpečný. Ani jeho soukromý život není bez komplikací, např. mladá přítelkyně čeká dítě, bývalá manželka s nevyléčitelnou rakovinou slinivky břišní. Celý příspěvek →

Radoslav Nenadál je znám především jako překladatel anglo-americké literatury. Poprvé jsem se s tímto jménem setkal při četbě Sopiiny volby od Wiliama Styrona, ale netušil jsem, že Nenadál je také povídkářem. Dosud vydal 12 povídkových knih a já měl tu možnost sáhnout po jedné z jeho zatím posledních, která má Máchovský titul Viléme, Hynku, Kubelková… Celý příspěvek →

Po souboru povídek welšských autorek , vyšla tentokrát kniha povídek skotských spisovatelek (vyšla i další irských spisovatelek – snad se k ní někdy příště dostanu). Devítka žen se vyznává ze svého pohledu na svět Skotska, trápí je podobné problémy jako ženy jinde na světě, ale přece jenom se v jednotlivých příspěvcích zobrazují tradiční skotské prvky. Celý příspěvek →

Knížku, kterou vám dnes chci představit, musím představit dvěma názvy Láska na uzdě a jiné kotrmelce a Veškerá podobnost a jiné kotrmelce. Skutečně má dva názvy, jeden na přebalu, druhý na obálce. Vydalo ji v roce 2001 nakladatelství Ostrov a se jménem autorky jsem se seznámil na Literárním Varnsdorfu, kde patřila mezi oceněné. Celý příspěvek →

Četba této knihu přináší celou řadu zvláštností, tak především autor, přestože se narodil později než já, již nežije, spáchal sebevraždu. Za svého života vlastně žádnou ucelenou knihu nevydal a toto dílo vzniklo z jeho pozůstalosti. Celý příspěvek →

Miluju krátké příběhy amerického spisovatele Roberta Fulghuma a vždycky jsem z jeho útlých knih příjemně na větvi, neboť se podivuju nad tím, kde ony příběhy posbíral. Celý příspěvek →

Prvotina mladé autorky Petry Hůlové patří podle mého názoru skutečně k tomu lepšímu, co v české próze v posledních letech vzniklo a zaslouží si právem pozornost. Rád si přečtu i nedávno vydanou druhou autorčinu knihu (Přes matný sklo), neboť Paměť mojí babičce je, i přesto že se děj odehrává v Mongolsku, zajímavá výpověď o životě jedné rodiny a především o úloze žen v rodině i společnosti. Celý příspěvek →

Před časem jsem v této rubrice psal o autorčině básnické prvotině Slyšíš mě?, a protože se o Natálii Kocábové v literárních časopisech (a především o jejich knihách) píše, rozhodl jsem se sáhnout k dvěma dalším dílům, a to Monarcha Absint a Schola alternativa. Celý příspěvek →

Jméno Markéty Hejkalové (dříve Pražákové) není naší čtenářské veřejnosti neznámé. Je známa především jako ředitelka Podzimního knižního trhu v Havlíčkově Brodě a pracovnice rodinného nakladatelství Hejkal. Pod dívčím jménem uveřejnila ve sborníku Mladé fronty Zelená sedma v roce 1988 novelu Mimo mysu (před lety jsem ji četl). Pokud mě paměť neklame je dokonce vnučkou Františka Křeliny, autora z našeho kraje, který patřil k ruralistům. Celý příspěvek →

Tvorba autorky kontraverzního románu Hrdý Budžes se stala potřetí námětem pro Kobří rubriku Řekni mi, co čteš ( Někdo s nožem – Václav Franc, Hrdý Budžes – Milan Ciler). Napadlo mě, že bych si měl udělat o Ireně Douskové ucelenější pohled, a tak jsem sáhnul po dvou povídkových knížkách, a to Doktor Kott přemítá a Čím se liší tato noc. Celý příspěvek →

Román získal cenu magnesia Litera 2003 a jak je v záhlaví uvedeno, jedná se o romaneto o vlcích, zvířatech a lidech.
Antonína Bajaju znám jako porotce soutěže z Varnsdorfu, kde jsme v sobotním večeru měli možnost probrat celou řadu literárních a společenských témat. Zaujal mě i svým vyprávěním o kocourovi s netypickým jménem profesor Brzezinski ( perský kocour, který svými licousy připomíná učence – profesor se vyskytuje i ve Zvlčení). Celý příspěvek →

Při putování po cizích literaturách jsem tentokrát zavítal do Švédska, neboť se v povídkovém výboru Ve skutečnosti je díra představuje sedmička současných švédských autorek. Až na dvě autorky (Margareta Strömstedtová, nar. 1931 a Kerstin Thorvallová, 1925) se jedná o ženy blížící se k padesátce (nebo ji těsně překročily). Přiznám se, že o švédské literatuře jsem neměl velké povědomí, a tak se v knize představovaly mně neznámé spisovatelky. Celý příspěvek →

Vinnetou tady nebydlí – Antologie současných povídek severoamerických indiánů (nakladatelství Větrné mlýny, 2003) Celý příspěvek →